Slovinské vinařství

Ve Slovinsku se ročně vyprodukuje cca 90 milionů litrů vína na vinicích o rozloze více než 22 tisíc ha. Téměř 75 % produkce zahrnuje výrobu bílého vína. Téměř veškerá produkce vína je spotřebována na domácím trhu, pouze 6 milionu litrů vína se ročně vyváží do Spojených států, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a České republiky. Slovinská vína jsou vysoce kvalitní, což je dáno velkým množstvím drobných slovinských vinařů. Slovinské vinařství je unikátní pěstováním mnoha místních prastarých odrůd. Maribor se může pochlubit nejstarší vinnou révou na světě, která stále plodí.

Historie vinařství ve Slovinsku

Pěstování vinné révy a výroba vína na území Slovinska sahá až do dob starých Keltů a Ilyrů do 5. a 4. století př.n. l. Velký vliv na slovinské vinohradnictví měla Římská říše (2. a 1. století př. n. l.). Římané tuto oblast postupně osídlují a zakládají na území Slovinska nové vinice a zavádějí nové výrobní postupy pro výrobu vína. Pádem Římské říše dochází ve 4. století k postupnému odchodu římských obyvatel a úpadku kultury vína. V 6. století začíná vlna stěhování národů a území Slovinska osidlují Slované až z ruských stepí. Zmínky o pěstování vína na území Slovinska jsou známé až z 9. století. Pěstování vína je až do 12. století na okraji zájmu. Vlivem křesťanství se zakládají nové vinice. Rozvoj vinohradnictví pokračuje až do roku 1880, kdy byly slovinské vinice napadeny révokazem. Vliv na slovinské vinice měla i nadvláda Rakouska-Uherska. Nepříznivě se projevila také byla 2. světová válka a později pád Jugoslávie.

Slovinská vína a vinařské oblasti

Slovinsko má tři hlavní vinařské regiony: údolí Drávy (Podravje), Dolní Sava (Posavje) a slovinské Přímoří (Primorje).

Vinařské oblastiSlovinska

1. Podravje

  • převažují bílá vína: laški rizling, chardonnay, sauvignon, šipon – většinou jde o vína suchá, ale ceněná jsou i vína s vyšším obsahem cukru – renski rizling, traminec, rumeni muškat
  • červená vína: modra frankinja, modri pinot, žametna črnina (autochtonní slovinská odrůda žametovka - nejstarší vinná réva na světě roste již více než 400 let v Mariboru)
  • šumivá vína

2. Posavje

  • převažují bílá vína: beli pinot, chardonnay, laški rizling
  • červená vína: žametna črnina, modra frankinja, modri pinot
  • cuvée: cviček (ochranná známka) – v současnosti jedno z nejoblíbenějších vín ve Slovinsku, nejčastější složení je 70 % červená vína (žametna črnina, modra frankinja) a 30 % bílá vína (kraljevina, laški rizling)
  • šumivá a přívlastková vína

3. Primorje

  • bílá vína: malvazija, rebula, chardonnay, beli a sivi pinot, autochtonní zelen, pinela, pikolit (výroba dezertního vína)
  • nabízí nejlepší slovinská červená vína ovlivněná Jaderským mořem a středomořským podnebím – merlot, cabernet sauvignon, refošk (ze kterého se vyrábí na Krasu teran), barbera

Odrůdy vín pěstovaných ve Slovinsku

Odrůdy vinné révy pěstovaných ve Slovinsku v sobě nesou vlivy italské, germánské i francouzské.

Z bílých odrůd jsou nejrozšířenější: Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Traminec (Tramín červený), Rizvanec (Muller Thurgau), Sivi Pinot (Rulandské šedé), Beli Pinot (Rulandské bílé), Radgonska Ranina, Refosco, Tokaj (Tai) a Rebula (Ribolla). Červené odrůdy: Cabernet Sauvignon, Merlot, Carmenere, Pinot Noir (Rulandské Modri).

Značení slovinských vín

  • zelo suho - velmi suché, obdoba brut, používá se pouze pro šumivá vína
  • suho - suché
  • polsuho - polosuché
  • polsladko - polosladké
  • sladko - sladké

Dělení Slovinských vín podle zeměpisného původu

PGP

PGP - priznano geografsko poreklo - „zaručený zeměpisný původ“. Tato nejpoužívanější apelace původu vína vychází z největší vinařské jednotky země – z vinařského regionu. Hrozny pro PGP víno musí pocházet z jednoho vinařského regionu.

ZKGP

ZKGP - zaščiteno in kontrolirano geografsko poreklo - „zaručený a kontrolovaný zeměpisný původ“. Víno musí vzniknout v jedné oblasti jednoho regionu. ZKGP vína musí odpovídat jak odrůdou, tak způsobem zpracování specifikám daného regionu. Apelace ZKGP je udělována vínům vysoké a nejvyšší jakosti.

PTP

PTP - priznano tradicionalno poimenovanje - u nás by vína byla označena jako VOC - vína originální certifikace. Tato vína jsou svým zpracováním a vlastnostmi opravdu výrazně typická pro daný region. Jméno regionu se může objevovat i v názvu vína.

Dělení Slovinských vín podle jakosti

Namizno vino

Namizno vino - stolní víno, které může být vyrobeno z hroznů pocházejících z různých vinic. Dále se dělí na dvě podkategorie: namizno vino - stolní víno bez deklarovaného zeměpisného původu. Smí být vyráběno z hroznů, pocházejících z různých poloh, nebo dokonce z různých oblastí. Namizno vino PGP - stolní víno PGP, tedy víno s určeným zeměpisným původem.

Kakovostno vino ZKGP

Kakovostno vino ZKGP - jakostní víno se zaručeným a kontrolovaným zeměpisným původem. U těchto vín je kontrolován zeměpisný původ, tedy oblast, obec a trať. Tato vína musí být vyráběna z hroznů odrůd, které jsou specifikovány jako přednostně vhodné pro daný region.

Vrhunsko vino

Vrhunsko vino - od slova „vrch“, tedy vrchol. Jde o nejvyšší skupinu vín, nejspíše obdobu našeho vína necukřeného přívlastkového. Výroba těchto vín je poměrně přísně dozorována Slovinskou asociací vinohradníků a vinařů. Aby vínu byl udělen titul Vrhunsko vino, musí nejdříve plně splňovat nároky, kladené na víno stupně „kakovostno“.

Stupně klasifikace vrhunsko vino

  • pozna trgatev - pozdní sběr
  • izbor - výběrová vína
  • jagodni izbor - výběr z bobulí
  • suhi jagodni izbor - výběr suchých bobulí, výběr z cibéb
  • ledeno vino - ledové víno